Třída 7.A

ŘÍJNOVÉ AKCE A DALŠÍ TERMÍNY NAŠEHO ÁČKA :)

V naší třídě se stále něco děje... a bude to tak i nadále. Zde jsou termíny, které by nás mohly a měly zajímat!

Třídnické hodiny / snídaně se odehrávají u nás ve třídě a to vždy první pondělí či úterý v měsíci. V únoru a červnu 2023 si užijeme "třídnickou" na soustředěních. Březnový termín se přesouvá z důvodu jarních prázdnin na konec února. Sraz v 7:15 hod. v učebně a snídani s sebou!

Do pardubické Sokolovny chodíme už tradičně spolu s 5.B. Děti se rozdělí do tří skupin a každá z n ich pak absolvuje tři stanoviště s instruktorem: lezeckou stěnu - bouldering - parkour. Termíny jsou stanoveny na čtvrtek. Odcházet budeme společně od školy v době mezi 7:50 - 8:00 hod. Vracet se budeme v cca 10:40 hod. Cena je 100 Kč na osobu. Prosím o platbu nejpozději do středy aktuálního týdne. Děkuji.

S sebou: sportovní oblečení (tričko, kraťasy nebo legíny, mikina) a pevnou sportovní obuv, pití. Svačit budeme až po návratu do školy.

Na bruslení budeme spolu s 3.A docházet do malé haly Enteria arény ve stanovených časech. Opět se jedná o čtvrteční dopoledne. Odcházet ze školy budeme v 9:45, resp. v 8:45 hod. Návrat do školy po bruslení bude ve 12:15, resp. 11:15 hod. Cena 10 Kč na osobu. Prosím o platbu nejpozději do středy aktuálního týdne. Děkuji.

S sebou: bezpečné brusle (nezlomené, naostřené, ve vhodné velikosti), sportovní teplé oblečení (nejlépe nepromokavé, rukavice), přilba na hlavu, kapesníky, pití.

I letos mají děti možnost navštěvovat "školu po škole". Pravidelné doučování bude každé úterý a čtvrtek ihned po ukončení vyučování v naší třídě. Každý, kdo potřebuje cokoli dovysvětlit, ujasnit si, procvičit..., může přijít. Doučování je hrazeno z projektu MŠMT - Národní plán obnovy, je dobrovolné a pro žáky je zdarma.

Pranostika praví ... a my v áčku budeme sledovat přírodu, ať víme, co nás bude čekat v lednu! Ten je ale ještě daleko. Lepší je sledovat tady a teď. Jaké akce a výzvy v našem áčku nás čekají v říjnu?

Těšíte se? Těšte se.

Michaela Doubravová - úča z áčka :)

Svatý Václav a my

Náš týden začal docela normálním pondělím ... I když... Přivítali jsme "staronovou" paní učitelku a podarovali ji vlastnoručně vyrobenou kyticí. Tou kyticí samozřejmě nevěsta házela... Kdo ji chytil? Vojta! Bude se tedy brzy vdávat. Od dnešního dne nás angličtinu učí paní Edita Stachová.

V úterý se k nám přidal VÁCLAV. Ne ten náš baskeťák. Jiný, prý svatý. A byl všude první. Trochu jsme se na něho informovali na internetu... zjišťovali, kde a kdy se narodil, jak se jeho jméno napíše v cizích jazycích... také jsme ověřovali trvzení, která nám předložila paní učitelka... Ne vše byla pravda! Dokonce jsme prolustrovali jeho rodinu. Víte, že existovala Přemyslovna Doubravka? Byla dcerou Boleslava I., který svého bratra nechal zavraždit... Odehrálo se to ve Staré Boleslavi ráno před kostelem 28. září v roce 935. Václav se v průběhu staletí stal patronem Čech a Moravy a jedním ze symbolů českého státu. A díky němu máme tuto středu státní svátek a nejdeme do školy.

A ještě jedna událost se k datu 28. 9. váže. V roce 995 ... tedy o 60 let později ... Boleslav II. dobyl Libici a vyvraždil Slavníkovce. což v důsledku vedlo k upevnění raného českého státu. A v Libici jsme se byli na konci čtvrté třídy podívat, vzpomínáte?

Volnou středu jsme si všichni užili a ve čtvrtek se opět vrátili do naší třídy. A znovu na nás čekalo překvapení. Paní učitelka vyhlásila BÁSNIČKOVOU - RECITAČNÍ VÝZVU. Nabídla nám deset knížek plných básniček a prózy vhodné k recitování. Na nás pak bylo vybrat si každý jedno dílko o minimální délce 15 řádků. Konečné slovo v našem výběru měla paní učitelka. Ta nás také vyvedla z jedno velkého omylu... básničky nebudeme číst, ale pěkně se vše naučíme zpaměti. Nepomohly ani výmluvy typu "mám špatnou paměť po tátovi, to nezvládnu..." A co bude dál? 13. října 2022 nás čeká třídní kolo v recitaci a pak nás čeká další společný projekt s třídami 5.B a 5.C.

Čtvrtek nám utekl raz - dva. V pátek jsme dokončili odvozování slov pomocí předpon, přípon, koncovek... a sledovali jsme změny, které se při tom dějí. V týdnu jsme si také trochu osvěžili putování měsíce a Země... a jak je to s rokem, dnem, nocí, gravitací, slunečním zářením ... procestovali Prahu, Středočeský a Jihočeský kraj... Samozřejmě jsme také počítali, až se nám kouřilo z hlavy.

Ale v pátek jsme si připravili pro změnu překvapení pro paní učitelku. Přišli jsme za ní s nápadem, vyzvat Emila Zátopka na "souboj" ještě jednou. Tentokrát na "desítku". Jak to dopadlo?

Emil Zátopek překonal 18x světový rekord a 51x československý rekord. Dokázal fantasticky "stlačit" čas i v "hodinovce". 29. 9. 1951 uběhl za 60 minut vzdálenost 20 052 metry. A víte, kde to bylo? Ve Staré Boleslavi.

Je to tedy k nevíře, ale Emil pro nás zůstal nepokořen. Uvědomili jsme si, že musel běžet opravdu hodně rychle... rychleji než každý z nás. On běžel trasu celou, my každý své kolo 250m dlouhé. I tak nás drtivě porazil. Prostě borec.

Michaela Doubravová a závodníci z áčka :)

Další týden :)

Další týden školního roku 2022/23 máme za sebou. Nenudili jsme se - jak jinak. Hned v pondělí nám Ruda přinesl ukázat medaili, kterou získal v SUCHÉM SLALOMU. Co to je? Běh v dešti suchou nohou? Vytrvalostní běh bez napití? Soutěž o to, kdo se při sportu nejméně zapotí? Ruda nám vše vysvětlil. Je to (pro nás) netradiční závod ve slalomu bez lyží. Trať měří 150 metrů. Od startovní čáry jsou rozmístěné tyče. Každou z nich musíte oběhnout, nesmíte je porazit, ani se jich chytat a to vše při běhu tam i zpět. Ano! I zpět... neběží se pouze z kopce, ale také do kopce. Můžete ale běžet i s lyžařskými holemi. Při suchém slalomu parádně otestujete nejen rychlost běhu, ale i schopnost změny směru a jeho předvídání. Rudo, děkujeme za tip! Už víme, co budeme dělat v případě zimního soustředění bez sněhu.

Kromě plnění výzvy Pěšky do školy jsme sportovali i závodili všichni celý týden. U příležitosti nedožitých stých narozenin Dany a Emila Zátopkových vyhlásil Český atletický svaz projekt SPORTUJ JAKO ZÁTOPKOVI.

O statečné Daně a Emilovi jsme si četli už ve třetí třídě při "distančce" z knížky Sportovní pohádky. Písničku "Když nemůžeš, tak přidej víc!" od skupiny Mirai jsme si zazpívali také už mockrát. A to, že se oba výjimeční sportovci narodili ve stejný den a rok pro nás také není žádná novinka. Zřejmě super datum!

Na počest jednoho z nejznámějších sportovních párů historie, olympijských vítězů a legend české atletiky se konaly větší sportovní akce pro mládež v Houšťce, kde Emil v roce 1951 zaběhl světový rekord v hodinovce a v Nehvizdech, kde sportovala Dana.

Na Benešovce jsme si vyhlásili soutěž interní a my v našem áčku pak připojili ještě jednu výzvu. V pondělí nám bohužel počasí nepřálo. Do plnění disciplín jsme se ale pustili hned v úterý po poledni. Běželi jsme 600 m a házeli kriketovým míčkem do dálky. V pátek jsme pak vyzvali virtuálně Emila k souboji na 5 000 metrů. To je přesně dvacet koleček na našem školním hřišti. Jak to dopadlo?

Ani dvacet sprintujících páťáků ve štafetě by Emilovi nestačilo... Nedá se nic dělat, naši výzvu jsme prohráli. A musíme čestně dodat, že nikdo z nás by nepřehodil ani Danu. Zkrátka... klobouk dolů!

Ve středu odpoledne ještě pár dětí z naší třídy bojovalo ve Studáneckém lese v orientačním běhu. Více k této akci najdete zde: https://www.benesovka.cz/uskutecnene-akce/liga-skol-v-orientacnim-behu

Novinka tohoto týdne se týkala angličtiny. Paní učitelka Parkanová nám v pondělí sdělila, že od příštího týdne bude naši třídu učit angličtinu paní učitelka Stachová. To nás rozesmutnilo... usměvavou mladou angličtinářku máme rádi... O tom, že nás už ale nebude učit ona, nepadlo ani slovo... Záhadu jsme rozlouskli hned další hodinu. Paní učitelka zůstává stejná, jen příjmení bude mít jiné. Ulevilo se nám notně! V pátek při výtvarce jsme se dohodli (...spíš tedy dohadovali...), co paní učitelce k vdavkám vyrobíme za dárek. Přiznejme si, nešlo to hladce, ale na pondělní angličtinu jsme připraveni.

Krom radovánek se samozřejmě také učíme. Není čas, ztrácet čas a proto frčíme a doháníme týdenní manko způsobené podzimním soustředěním. Ve všech předmětech zatím opakujeme učivo z předchozích ročníků. Něco jsme trochu pozapomněli, něco stačilo "oprášit" a něco jsme si vzájemně znovu vysvětlili. Konečně jsme se dostali v rámci informatiky do počítačové učebny... Máme za sebou první diktát, testík z vlastivědy... Nezastavujem! Frčíme dál!

Michaela Doubravová a sportovci z áčka :)

Pěšky do školy

Od pondělí 19. září 2022 chodí Benešovka dva týdny PĚŠKY DO ŠKOLY! Zapojila se tak do kampaně na podporu zdravé a udržitelné dopravy do škol. Koná se v září při příležitosti Mezinárodního dne bez aut (22. 9.)

Projekt vznikl v roce 2017. Tehdy se do akce zapojily tři školy. V roce 2021 to bylo už 94 škol ze 40 obcí celé České republiky.

Kampaň se jmenuje „Pěšky do školy“, ale vztahuje se i na cestu ze školy i na všechny ostatní cesty dětí po městě. Netýká se pouze pěších cest, cenné je i koloběžkování, jízda na kole nebo skateboardu.

Víme, že velká část dětí bydlí v okolí, jezdí MHD nebo je vozí do školy rodiče autem. Jak na to? Stačí vystoupit o zastávku dřív, jít do školy oklikou… Každá pěší cesta se počítá! Ano, počítá! Každá zapojená třída si po dobu kampaně zaznamenává cesty každého žáka na předtištěný plakát. Cílem není až tak počet kilometrů. V daném období sledujeme, jak se děti do školy dopravují, způsob cestování a změny, které v souvislosti s kampaní nastanou. Během akce Pěšky do školy s dětmi zopakujeme zásady dopravní bezpečnosti a věnujeme se zdravému životnímu stylu.

Pokud si chcete skutečně zasoutěžit a získat hodnotné ceny, pak máte možnost zde: www.peskymestem.cz.

Michaela Doubravová

“Po nohách” do školy

Po soustředění nás očekávala škola a v ní první "ostrý" týden nového školního roku. Doslova jsme do něho vběhli. Jak by také ne, když máme hned první hodinu v pondělí tělesnou výchovu. Není čas ztrácet čas... první atletické závody jsou už za pár dní. Po prázdninové pauze jsme si vyzkoušeli nejen běh na dráze, ale hlavně skok do dálky. Trefit "prkno" z toho správného rozběhu (nebo správnou nohou... ) byl někdy doslova "kumšt". Pak jsme "naběhli" do šaten a obsadili jsme si šatní skříňky. První znak blížícího se přechodu na druhý stupeň je tady! Už nejsme žadní malí školáčci a zodpovědnost je na nás. Nemám klíč? Nemám bačkory a nemám si kam dát třeba bundu..

V úterý byl MEZINÁRODNÍ DEN ČOKOLÁDY! Ono jich je během roku několik, my jsme si o čokoládě povídali práve 13. září. Toto datum se shoduje s datem narození Miltona S. Hersheyho, významného amerického výrobce čokolády. Tomu se podařilo udělat z do té doby luxusního zboží masově vyráběnou pochoutku. Od platidla to čokoláda dotáhla hodně daleko! Během projektové hodiny jsme se dozvěděli, z čeho a jak se čokoláda vyrábí, jak je prospěšná i neprospěšná, který druh je zdravý a který ne a nakonec jsme si vypracovali několik pracovních listů. Jak jinak - i v nich se čeština, matematika i čtení týkalo čokolády. Však jsme na ni po celém čokoládovém dopoledni dostali velkou chuť.

Od středy už jsme se rozjeli i v dalších předmětech - ve vlastivědě jsme si lehounce procvičili orientaci na mapě spolu s vyprávěním o prázdninových výletech. Mozkové závity jsme procvičili při informatice a šifrovali jsme a kódovali pomocí "koleček". Podmínkou úspěšného luštění byla také znalost zlomků.

Ve středu nás čekali už zmíněné závody. Městský stadion na Dukle hostil další kolo závodu přípravek v atletickém čtyřboji. Díky špatnému počasí se z něho však stal jen běžecký dvojboj. Nezmokli jsme a odběhli 60 i 600m. Všichni běželi s velkým nasazením a zaslouží si pochvalu.

Ve čtvrtek a v pátek přišly na řadu dešťové hole, které jsme si vyrobili na soustředění minulý týden. Zdobili jsme je a natírali všemi možnými způsoby. Teď musí do pondělí uschnout ve třídě, abychom si je mohli odnést domů. Radost nám dělají už teď.

Michaela Doubravová a výtvarníci z áčka :)

Rozloučení s Jívkou - den 5.

Včerejší déšť je minulostí a počasí na objednávku pokračuje. Parádní den začal parádní snídaní. Na každého z nás čekaly na talíři tři přepychové palačinky! Víte, jak dlouho všech 150 lívanců paní Kobrová připraví? Maximálně za hodinu a čtvrt už nemá co dělat... včetně namazání nutelou či marmeládou, pocukrování a naservírování... Baštili jsme, až jsme měli boule za ušima.

Slunečno nám dalo možnost dokončit disciplíny, které patří ke každému našemu soustředění. Pokaždé před odjezdem absolvujeme týmové štafety a také přetahovanou! Tentokrá bylo o vítězi celé soutěže už rozhodnuto, o druhém až čtvrtém místě ale nikoli. A tak do toho šli všichni do poslední chvíle opravdu naplno! Fandilo se, taktizovalo, ale vše fair play, tak jak to má být. Tečkou bylo vyhlášení výsledků s předáním sladkých odměn pro každého závodníka.

Všechno "klapalo" i nadále. Po obědě jsme rychlostí blesku naskládali zavazadla i dešťovky do autobusu a bez páteční dopravní zácpy jsme dorazili před školu chvíli po 14. hodině. Zdraví, spokojení, vysportovaní a možná i trochu unavení. Máme víkend na to, abychom si odpočali a v pondělí se společně pustili do učeníčka učení.

Michaela Doubravová, Martina Hladíková, Drahuše Novotná, Tomáš Havlíček a holky a kluci z ábéčka :)

Jívkování - den 4.

Když jsme se minulý týden dívali na předpověď počasí, trochu nás to vylekalo. Postupně se ale předpověď měnila v náš prospěch. A skutečnost předčila naše očekávání. Termín propršeného období se postupně oddaloval a oddaloval... až to ve čtvrtek odpoledne přišlo. Dopoledne jsme věnovali rozehraným turnajům v kopané a vybíjené a odpoledne? Tak úplně nám déšť nevadil, neb jsme si naplánovali tolik oblíbené koupání v místním minibazénu. Potápět se na výdrž je totiž každoroční výzva nad výzvy! Nejlepší "bezdechoví vytrvalci" vydží bez nadechnutí i 1,5 minuty. Kdo neplaval, četl si, hledal své věci po penzionu, trochu si zabalil... a nebo dělal jednoduše tzv. bugr a snažil se zbořit budovu působením zevnitř... Asi se nám to ale tak úplně nedařilo, protože nás všechny večer majitelé penzionu pochválili, jak jsme hodní, vychovaní, pořádní... Asi měli dobrou náladu nebo se spletli?

Michaela Doubravová, Martina Hladíková, Drahuše Novotná, Tomáš Havlíček a vzorňáci z ábéčka :)

Jívkování - den 3.

Zase jsme měli dnes krásně a slunečno a využili jsme toho beze zbytku. Dopoledne jsme sportovali (hod medicimbalem, člunkový běh, opičí dráha a hod na cíl).Odpoledne jsme vyrazili na výlet. Naším cílem byla rozhledna na vrcholu hory Žaltman. Ten je nejvyšší v Jestřebích horách (740 m.n.m.), které jsou součástí Broumovské vrchoviny. O významu kopce svědčí i to, že po něm bývávalo pojmenováno celé horské pásmo coby Žaltmanské hory. Okolí Žaltmanu patřilo k nejvýznamějším nalezištím zkamenělých stromů - tzv. araukaritů. Současná rozhledna vystřídala tu původní v roce 2020. Žaltmanu se německy říká Hexenstein ... tedy Čarodějnický kámen (Kámen čarodějnic). Možná jsme si místo odpoledního výletu měli vymyslet noční stezku odvahy... Ale i ve dne to bylo dobrodružství.

Rozhledna na vrcholu měří 22 metrů, ale když stoupáte vzhůru po 120 točitých schodech, zdá se vám mnohem mnohem vyšší. A některým z nás cestou trochu "tvrdly\ů nohy... některým i úsměv a cestu do nejvyššího patra vzdali. Těm odvážnějším se pak otevřel nádherný výhled na Krkonoše i se Sněžkou, Broumovskou vrchovinu s Ostašem, Javoří hory, Adršpašsko - teplické skály, Orlické hory, Kralický Sněžník, Trosky, Stolové hory v sousedním Polsku (hraniční přechod Petříkovice je pár kilometrů odsud), vodní nádrž Rozkoš ... Vše je moc pěkně popsáno na tabulích podél zábradlí vrcholu rozhledny. Stálo to za to!

Ač jsme zpět do chaty pospíchali, kuřízek s brkaší nám Kobrovi museli naservírovat o chvíli později. Ono se to ani nezdálo, ale ušli jsme pěkných 15 km horským terénem. Ani to nám nedalo stopku a po večeři jsme vyběhli opět ven a kolem chalupy se odehrávaly nejrůznější zápasy, schovávačky, stopovačky,... Bobřík odvahy možná nastane za pár chvil ... v dálce se ozývá hřmění a jsou vidět i blesky. Třeba se to přes noc přežene.

Michaela Doubravová, Martina Hladíková, Drahuše Novotná, Tomáš Havlíček a turisté zajisté z ábéčka :)

P.S.: Trochu jsem pátrala po názvu Žaltmanu - Hexensteinu. Zjistila jsem, že se v Malých Svatoňovicích (tedy v okolí Jívky) narodil Karel Čapek. Jeho tatínek byl venkovským lékařem a z Karlova vyprávění z dětství spolu s otcem prošli tento kraj křížem krážem... Vzpomíná také na "duchaře" žijící kolem Svatoňovic i na staré opuštěné štoly, které zde zbyly po těžbě uhlí. Další zajímavosti si můžeme poslechnout zde:

https://wave.rozhlas.cz/duchari-loupeznici-a-zkamenele-stromy-cesta-krak...

Jívkování - den 2.

My ještě máme prázdniny! Podle čeho se to pozná? Třeba podle toho, že ještě v 7:30 byl po celé chatě "božský klid"... a kdyby nás paní učitelky nebudily, zaspali bychom snídani.

Počasí nám zatím přeje a tak nám nic nebrání sportovat a bavít se venku na sluníčku. Je to tu už taková "zajetá" klasika. Dopoledne se věnujeme tradičním sportovním disciplínám. Dnes to byl hod granátem, minutové skákání přes švihadlo, trojskok z místa a běh do vrchu ke křížku. Některé výkony byly zajímavé - třeba šestimetrový trojskok Toma Ma. nebo 197 a 202 přeskoky Saši a Domči R. z béčka.

Odpoledne jsme šli po skupinách do bazénu a trhali jsme rekordy ve výdrži pod vodou. Minuta je pro některé celkem pohoda. Přišly na řadu také kladívka, hřebíky a roury od koberců. Ťukali jsme hřebíčky jak zkušení řemeslníci a během jednoho jediného odpoledne jsme stihli vyrobit krásné dešťové hole. A to každý z nás zatloukl bez újmy na zdraví v průměru 55 hřebíků... Ve škole je ještě nabarvíme a dozdobíme a až uschnou, odneseme si je domů. Z našeho tvoření jsme měli všichni do jednoho radost. Hlavně ze zvuku, který náplň uvnitř vydávala.

Po večeři ještě pokračoval náš turnaj v kopané a vybíjené. Družstva jsou vzácně vyrovnaná a tak jsou jednotlivá utkání soubojem "na život a sna smrt".

Za zmínku také stojí dnešní menu. K obědu byla gulášová polévka, kterou jsme snědli téměř i s talířem a knelo, vepřo, zelo... A k večeři na nás čekaly kynuté knedlíky... meruňkové a borůvkové ... mix (a ano, někteří handlovali kus za kus...). Zmiňujeme to zde proto, abyste pochopili, proč všichni přijedeme domů v teplácích na gumu...

Michaela Doubravová, Martina Hladíková, Drahuše Novotná, Tomáš Havlíček a sporťáci z ábéčka :)

Řádíme na Jívce

Velkou výsadou pátých ročníků je absolvovat pravidelné podzimní soustředění jako první. Výhody jsou nesporné. Pobyt nám prodlouží prázdniny, v podhůří je ještě teplo a vypovídáme se po dvouměsíční pauze mimo školní zdi. (možná) Ještě jedno plus to má ... pro rodiče. Na pár dní si od nás odpočinou. Však také radostně mávali při našem pondělním odjezdu od Benešovky.

Ke Kobrovým na Jívku jsme dorazili chvíli po desáté hodině. Jsme už zkušení cestovatelé a tak vykládání i ubytování "běželo jako na drátku". Všichni si vzájemně pomáhali, nikde jsme nic ani nikoho nezapoměli a za chvíli byli všichni i všechno tam, kde být mělo. Čekal nás první výtečný oběd a hurá ven. Rozdělili jsme se do družstev, rozběhali, rozcvičili a pustili se do turnajů v kopané a vybíjené. Obzvlášť na vybiku jsme se těšili... O emoce pochopitelně nebyla nouze, ale vše nakonec dopadlo smírně bez bolí a podlitin... Počasí nám přálo, tak jsme i čas po večeři strávili venku. Pak už jen umýt, převléknout do pyžam a v deset hodin už nebyl vzhůru nikdo mladší 10.let.

Michaela Doubravová, Martina Hladíková, Drahuše Novotná, Tomáš Havlíček + holky a kluci z ábéčka :)