backgroundbackgroundbackgroundbackgroundbackground
Separator

Školní družina

Děti mají mít přehled o všem, co se kolem děje, i o tom, co je pro některé z nás vskutku záhadné, a to jsou hvězdy a vesmír. Proto další naše družinková výprava směřovala do Hvězdárny v Hradci Králové, kde se děti mnoho v tomto tématu přiučily. 

Děti ze školní družiny se pravidelně setkávají nejenom se zvířátky od paní chovatelky, která k nám pravidelně dojíždí s různými druhy savců, hmyzu a plazů, ale mají také možnost seznámit se s kamarády, kteří nemají úplně jednoduchý osud, ač jsou neméně krásní a věrní jako ostatní zvířátka. Ano, mám na mysli kamarády z útulku. S tímto zařízením dlouhodobě spolupracuje naše odbornice na přírodovědná témata Drahuška Novotná - vedoucí přírodovědného kroužku. 

Pracovnice útulku s sebou na ukázku přivedly cvičeného pejska a milého králíčka. Děti si vyslechly přednášku o tom, jak se zvířátka dostávají do útulku, co je příčinou jejich setrvání zde a také rady, jak se tomuto nemilému umístění zvířátek mimo domov vyhnout. Mohly si prohlédnout například kůži ze svlečeného hada, děvčata jim také předvedla, jak se odchytávají zvířátka odchytovou tyčí, apod. Děti mimo jiné hádaly, jaké nejkurióznější zvířátko bylo v útulku umístěno - šlo o klokana, který se zaběhl svému chovateli. Od tohoto dne i my víme, že se zejména pánům nevyplácí setrvávat blízko velblouda, protože pokud mu nejste zrovna po chuti, je schopen na vás plivnout tak, že se kvůli té nelibé vůni můžete rovnou zavřít na týden někde daleko od civilizace. Na otázku kolik zvířátek v  průměru zůstává v místním útulku, jsme dostaly odpovědí číslo 200. Podle ošetřovatelek se počet naštěstí snižuje, ale i tak se nám číslo zdá dost vysoké. Takže pokud můžete - pomáhejte. A pokud se rozhodnete, třeba za měsíc k vysvědčení, dát své ratolesti zvířátko, dobře předem promyslete nejen všechny radosti, ale i strasti s jeho chovem spojené. Zvířátkům je bez domova a lásky páníčků přece jenom smutno. 

Návštěva zvířátek z útulku se stala osudovou i mně. Neodolala jsem. Právě teď se totiž dívám do krásných kulatých očiček zatím malého a spokojeného králíčka Johnyho. 

Ahoj babičko a dědečku, 

posílám Vám pozdrav z Tonga - zábavního parku v Hradci Králové, kam jsme dnes vyjeli na družinový výlet spolu s ostatními dětmi ze třetích tříd. Ryba mě nespolkla, jen v labyrintu jsem se nachviličku ztratila, ale nakonec jsem vyjela ven po skluzavce, tam už mě čekala kamarádka Martina. Babičko, dokonce s námi jel i Honzík, ten se mi moc líbí, svezl mě na tříkolce. Dědo, měli tam obrovskou skluzavku, to bys koukal, i paní učitelka se po ní svezla. V Tongu se mi moc líbilo, mohla jsem skákat i ve skákacím hradu. Babi, představ si, že tam Adélka málem zapomněla kalhoty. To by byla legrace. 

Těším se na Vás, Vaše Markétka. 

 

Na trampoty nás užije, 

u těch hned každý první je, 

u nás se jen tak nelení, 

my jsme hbití jak jeleni, 

jen při práci máme občas zatmění, 

ale jinak se pro nás nic nemění. 

Jsme totiž žáčci šestého oddělení, 

a v rámci jistého stmelení, 

Vám v obrázcích přinášíme tyto zprávy,

a zvesela voláme: Mějte se krásně a buďte zdrávi!

 

Žáčci VI. oddělení s vychovatelkou Štěpánkou Neprašovou. 

 

Vodí nás nitkami, my tvoříme příběhy, jsme ze dřeva, ale přece máme duši, jsme němé, ale namluvíme toho tolik, že Vám půjde hlava kolem. Jsme loutky, jsme smutné i veselé, hravé i zádumčivé, putujeme generacemi a každé máme co nabídnout. Jsme věrnými společníky při dlouhých chvílích a nositeli těch nejkrásnějších pohádek. Nejraději máme spokojeného diváka a ještě radši veselé dětské oči. Pojďte a vstupte. Jsme tu pro Vás. Buďte tu vítáni. Posaďte se a uzamkněte pusinky, začíná nám pohádka... 

Aneb Jak prvňáčci spolu se svými vychovatelkami navštívili "Labyrint" - loutkové Divadlo Drak v Hradci Králové, kde na ně čekala ukázka loutek v loutkové laboratoři a spousta dalších zajímavých zážitků. 

Hmyz není jen otravná havěť. To se potvrdilo i dětem na přírodovědném kroužku pod vedením odbornice - paní vychovatelky Drahušky Novotné, která zajistila pro své malé vědce přírodovědný program právě na toto téma. 

Když se řekne Pardubice, každému se vybaví nejen náš tradiční perník, ale zajisté i tolik prožívaný pardubický hokej. Na Benešovce máme nejen spoustu skvělých budoucích hokejových hvězd, ale také nespočet vášnivých fanoušků. Mezi ně patří i paní vychovatelka Míša Doubravová, která pro děti školní družiny zajistila prohlídku hokejového klubu a samotného zázemí pardubické ČEZ Arény. Děti si prohlédly šatny "A" týmu, posilovnu, VIP prostory a sky boxy. Ke skutečnému vrcholu patřilo setkání s legendou světového hokeje panem Vladimírem Martincem ve zlatém VIP salonku. Při prohlídce mohli malí návštěvníci položit několik otázek i nejmladšímu hráči "A" týmu - Janu Veselému, reprezentantu U20. 

Do školní družinky znovu zavítala oblíbená dřevíčková dílnička. Děti si mohly pomocí zmenšenin nástrojů vytvořit velikonoční řehtačky a fixami je dobarvit. V závěru došlo i na přání, šikovný pán dětem pomohl vyrobit například malé zvířátko apod. Děti se nejen dobře bavily, ale zdokonalily se ve zručnosti a připomněly si i velikonoční zvyky. 

Jak je již známo, v době velikonoční se pořádá mnoho jarmarků, kde si můžete zakoupit krásné dekorace nebo i dobroty na Váš stůl. U nás na Benešovce je jarmark speciální. Kromě toho, že svým  výtěžkem pomohl dobré věci, jste se mohli těšit hbitostí a veselostí našich milých prodávajících dětiček, jejichž šikovné ruce stály téměř za všemi těmi krásnými výrobky. Na jarmark přispěla svými krásnými dílky právě i naše družina. Komu se akce líbila, nechť ji znovu navšítí příštím rokem.

Krásné Velikonoce!

Dnešní den byl významný speciálně pro naše malé výtvarníky. Vedoucí výtvarné soutěže Dana Kikisová svolala všechny třídy k závěrečnému vyhlášení výsledků soutěže: "Zima trochu jinak". Z každé třídy byly vybrány děti, které svým výtvorem porotu nejvíce oslnily. Soutěž spočívala ve využití rozličných výtvarných technik ke zpracování daného tématu. Děti se nebály experimentovat a zapojily i netradiční materiály jako například knoflíky, vatu apod.