Třída 7.A

     Je září a my už víme, že vždy v prvních týdnech tohoto měsíce absolvujeme podzimní soustředění. Tradičním místem po (i pro) celý první stupeň je Penzion pana Kobra v Jívce u Trutnova. Známe to tu pomalu "jak své boty" a možná jsme tu už nejedny (boty) prošoupali. :)

     Je znát, že jsme už čtvrťáci, protože při dnešním ranním odjezdu už neukápla ani jedna slzička. Zamávat, poslat pusu a pohoda, tradáááá frčíme! :) My z našeho áčka postrádáme dva spolužáky, kteří jsou nastydlí a zůstali doma. Zdravíme tedy Kristýnku a Markuse! :) Mnohem hůř je na tom béčko, kde se marodka rozmohla na rovných sedm kousků... :(

     Na místě v Jívce jsme bleskově vyložily své věci z autobusu a nahrnuli se do pokojů. I tady bylo znát, že už jsme "ostřílení mazáci", umíme si vzájemně pomáhat a nic moc nás nerozhází. Po ubytování jsme si chvíli na pokojích sdělovali "pojmy i dojmy" a těšili se na oběd. Že tady vaří na jedničku s hvězdičkou si pamatujeme moc dobře. Dnešní zlatý strávnický hřeb ale přišel až s večeří - kynuté borůvkové a meruňkové knedlíky! :) Tři spořádal každý z nás a někteří si šli ještě pro nášup. Boule za ušima byly také. :D

     "Po O" jsme si chvíli odpočinuli a pak se vydali stavět domečky do lesa. Dařila se nám úžasná díla! V některých se opravdu probudil dřímající stavařský duch. :) Hromady šišek jsme využili pro hod na cíl a z větviček skládali co nejdelší slovo. Neměřilo se ale na počet písmen nebo slabik, ale na chodidla paní učitelky Káji. :) 

     U chaty jsme pak řádili s míčem, na zábradlí nebo na písku až do večeře. A o té jste si už informaci přečetli. :) Nezaháleli jsme ani pak. Rozdělili jsme se do soutěžních týmů a zahráli jsme si první disciplínu. Hru město, zvíře, jméno ... Kromě těla jsme tedy dnes protáhli i mozkové závity. :)

     A pak? Umít, chvíli si číst a hurá... zítra je taky den. Všichni jsme spokojení a unavení. Dobrou noc. :)

Michaela Doubravová + Karla Kubanová + Martina Hladíková + Jana Lacová a kluci a holky z ábéčka :)

     Uteklo to, uteklo a je tu 1. září. Páni, už jsme ČTVRŤÁCI!  Někteří z našeho áčka hned první den doprovázeli v 8:00 mladší sourozence k nám do školy do prvních tříd. Bude se jim tam libit, stejně jako se líbilo nám? Určitě ano. 

     Po prvňáčcích jsme přišli na řadu my. Před devátou hodinou dopolední jsme se všichni přivítali před školou a společně došli do naší nové třídy o patro výš. Už jsme přeci jen na prvním stupni "skoro mazáci".  Při červnovém stěhování jsme ještě netušili, že se odstěhují i Bradavice a v září nás přivítá Gále, Astérix a Obélix. Samozřejmě kromě paní učitelky s Idefixem Robinem. 

     Vše jsme chtěli prozkoumat, ale první den to moc možné nebylo. Testovali jsme se a přivítali jsme v našem áčku "velkého" Šimona s Kristiánem, kteří k nám přešli z jiných škol. Zjistili jsme v rychlosti, kdo kde byl na prázdninách, zabalili jsme si nové učebnice, "žákajdu" a "nějaké papíry" a už jsme šli všichni negativní s pozitivní náladou zase domů. 

     I druhý den byl seznamovací a povídací. Představili jsme se, hledali jsme společné zájmy, bydliště.... s novými kluky (a opravdu se nám dařilo). K zapamatování jmen našim nováčkům (a pak i nové paní učitelce na angličtinu) parádně posloužili jmenovky, které jsme si "přicvakli" na trička. Jsou přesně takové, jako mají vědci třeba na kongresech.  Kristián si za jeden den zapamatoval nás všechny. Borec. 

     V pátek jsme už trošičku začali s učením. Prozkoumali jsme nové učebnice pro čtvrtý ročník a začali opakovat ... Jak jinak než hrou. 

     Prvních pár dní ve škole se nám vydařilo. Ještě si užíváme dozvuků prázdnin a babího léta. Je to prostě paráda!  Snad už bude svět v pořádku...

Michaela Doubravová a čtvrťáci z áčka :)

     A je to tady! Co? VYSVĚDČENÍ!  Po letošním neobvyklém školním roce a závěrečném maratonu se už všichni těšíme na prázdniny. Známky, které jsme "vyfasovali" nejsou až tak důležité. Beztak je nejdůležitější jednička z chování a tělocviku a to, že jsme se všichni snažili (někteří alespoň většinou...)  A vydželi dlouhou dobu on-line, naučili jsme se spoustu nových věcí. Dokonce i takové, ke kterým bychom se ve třetí třídě ještě zdaleka nedostali. Budou se nám hodit nejen v příštím školním roce, ale i v těch dalších. Zkrátka všechno zlé je k něčemu dobré.

     Zvláštní školní rok tedy končí. Děkuji všem z našeho áčka - byli jste skvělí! Děkuji za krásné dárečky, udělaly mi obří radost. A teď: HURÁ NA PRÁZDNINY! Budu se na vás těšit ve čtvrté třídě a také v nové učebně v prvním patře! 

Michaela Doubravová - úča z áčka a parta ze 3.A :)

     Posledních pár dní školy jsme si zpříjemnili pobytem na chatě Juráška. Na prodloužený výlet do Orlických hor jelo pouze naše áčko a tak nám stačil mikrobus. A přijel pro nás rovnou MERCEDES!  Trochu nás postrašil, když se mu na "čůrací" zastávce nechtělo naskočit, ale dovezl nás v pořádku tam i pak za pár dní zpět. 

     Na naše oblíbené místo jsme se moc těšili. Obzvlášť po dlouhé době distančky. Novinkou bylo ubytování mimo hlavní budovu. Nově renovované chatky pro nás byly prima zpestřením. 

     Ve zkrácené době jsme nakonec stihli úplně všechno, co jsme chtěli. Trsli jsme si na diskotéce, která je na Jurášce s DJ Pavlem perfektní, nakoupili jsme si na baru, několikrát jsme vyběhli a seběhli sjezdovku, šli jsme na procházku na polské hranice a sehráli jsme několik nelítostných zápasů ve vybíjené. 

     Počasí bylo naše velké téma.  Ve dne bylo pěkně, sluníčko svítilo, za to jednu noc pršelo a hřmělo. Také pěkně.   Paní učitelka s pomocnicí Áďou sledovaly, ve které chatce se prvně rozsvítí a co se bude dít... a ono NIC! Většina z nás spala klidně dál.   Ráno jsme na zvědavé otázky paní uklízečky, jak jsme to v táboře zvládli, odpovídali třeba takto: "Měli jsme v chatce ooooobřího komára!" 

     Ani se nám moc nechtělo domů. Bylo pamparádně. Tak zase někdy! Teď ještě musíme přestěhovat třídu, těšíme se už na vysvědčení a na zasloužené prázdniny! 

Michaela Doubravová a výletníci z áčka :)