Třída 5.A

Chodíme tam od první třídy a nejinak tomu bude i letos. Kam? Na lezeckého centra do Sokolny na Olšinkách. Vždy se spolu s "béčkem" rozdělíme na tři skupiny, paní učitelky nás svěří do zkušených rukou lektorů a my řádíme postupně na lezecké stěně, boulderingu i na parkouru. A vždycky to stojí za to!

Michaela Doubravová, Pavlína Jezdinská a lezci z áčka :)

Učíme se v říjnu

V říjnu už to v našem áčku jeden na plné obrátky. Učíme se spolupracovat v kolejích a někdy nám to dá pořádně zabrat. Ani by nás nenapadlo, jak je to pro nás vlastně těžké. Stále opakujeme učivo ze třetího ročníku (a to také občas drhne...). Prezetovali jsme také knížky, které právě čtemě nebo máme rozečtené. V závěru měsíce jsme si pochutnali při halloweenském vyučování na výborných záskuscích od Emmičky. Děkujeme!

Michaela Doubravová, Pavlína Jezdinská a studenti z áčka :)

Halloween

Do školy jsme se z podzimních prázdnin vrátili tak akorát včas! V pondělí jsme se trochu rozkoukali a v úterý jsme se ocitli v jiném světě! Halloweenském! Strašidelná třída plná kostí, kostiček i kostřiček a dalších strachnahánějících předmětů byla obsazená kostlivci, duchy a jinými příšerkami.

Během dne jsme se dozvěděli, že Halloween je keltský svátek, který existoval už v době před naším letopočtem. Ani datum 31. října není náhodný - představuje přechod mezi létem a zimou, světlem a tmou... a světem živých a mrtvých. Kdysi se tomuto svátku neříkalo Halloween, ale Samhain. Slavil se v něčem podobně jako dnes - lidé si stavěli malé oltáře, vyřezávali dýně, jen místo ohňů dne povětšinou zapalují svíčky.

Svátek Samhain přenesli do USA v 18. století vystěhovalci z Irska. A z Ameriky se pak dostal i k nám. Převlékání se za bytosti ze záhrobí i jiné hororové postavy se objevuje až v polovině minulého století. Je to zábava a užije se při tom spoustu legrace.

Vyvolávali jsme nejen duchy ze záhrobí, ale i naše vědomosti, logiku a trochu jsme si lámali hlavičky nad úkoly z tematických pracovních listů. Také jsme si procvičili rétoriku a prezentaci při představování své změněné osoby pro tento den. Měli jsme na to přesně minutu! Za to všechno jsme se také náležitě odměnily! Vždyť platí: "Dejte koleu, nebo vám něco provedu!"

Ze Samhainu také vychází Svátek zesnulých - Dušičky, který se u nás odehrává 2. listopadu. V Chaloupce na vršku je díl Jak to bylo o Dušičkách. Podívali jsme se na pohádku, oba svátky jsme porovnali a našli shody i rozdíly. Teď už víme, že na své zesnulé se v různých částech světa vzpomíná trochu jinak.

Michaela Doubravová, Pavlína Jezdinská a zombíci či jiné příšerky z áčka :)

Vznik ČSR - 28. října

Středeční dopoledne před podzimními prázninami jsme věnovali československému státu. Jak to onehdá 28. října 1918 bylo, nám ukázal český lev v Dějinách udatného národa českého a jak se tento svátek slaví, nám prozradili pejsek s kočičkou. Pak přišly na řadu připravené tematické pracovní listy. Dokonce jsme si poslechli českou hymnu, vysvětlili jsme si některá slova v ní a pokusili jsme její melodii zaznamenat dle své fantazie (a té se meze nekladou...). Proběhli jsme se nejen po třídě a luštili jsme tajenku z kvízu a přitom jsme si zopakovali vše, co jsme se o tomto svátku dozvěděli.

28. října každoročně uděluje prezident České republiky státní vyznamenání. Naše áčko je také takový "malý stát" uprostřed kontinentu Benešovka. Vyznamenání mohl dnes udělit každý z nás a to rovnou dvě! Jen jsme je museli vyrobit z papíru. Jedno vyznamenání jsme udělili s pochvalou sousedovi, který seděl v kruhu na koberci po naší pravici. A druhé bylo na naší volbě. Bylo potřeba řádně promyslet komu ho udělíme a hlavně za co pěkného nebo záslužného. I vlastní předávání mělo svůj řád - měli jsme si na něm dát záležet. Důvody k udělení "metálu" byly různé - jsi nejoblíbenější ve třídě, jsi super kamarád, jsi nejlepší v ... U nás ve třídě jsme se vyznamenali úplně všichni. Hezké podzimní prázdniny!

Michaela Doubravová, Pavlína Jezdinská a vyznamenaní z áčka :)

Den stromů

Dalším z našich projektových dnů byl ten, který se váže ke DNI STROMŮ. Tento svátek vznikl v polovině 19. století v americké Nebrasce a dnes se slaví ve více než 40 zemích světa. Jen datum se trošku liší a to doslova podle počasí. 20. říjen je "dnem D" pro Česko, Slovensko nebo Polsko. V tomto období bývá nejvhodnější počasí pro společné sázení stromků. Navíc podzim a jeho barvy k oslavě stromů přímo vybízí!

V našem áčku jsme sice stromy nesázeli, ale dozvěděli jsme se hodně zajímavého. Tvořili jsme myšlenkové mapy, plnili úkoly, ve kterých hrál strom hlavní roli - třeba na každé písmeno tohoto slova vymyslet charakteristickou vlastnost... "Zabrousili" jsme i do pohádek a "lovili v paměti", ve kterých hraje les důležitou roli. Popsali jsme si životní cykly listnatých i jehličnatých stromů, zjistili, co nám může prozradit řez kmene a co hlavně... vytvořili jsme si strom přátelství. Na vystřižené barevné papírové listy jsme si napsali vzkazy pro kamarády, třídu, paní učitelku nebo pro paní asistentku.

Bavilo nás to! Však naše znalosti jsou nyní silné jako dub, nerosteme jako dříví v lese a rozhodně nemlčíme jako pařez...

Michaela Doubravová, Pavlína Jezdinská a znalci stromů z áčka :)

Dopravní hřiště

Povinnou součástí výuky na prvním stupni základní školy je dopravní výchova. V Pardubicích ji má již dlouhá léta na starost pan Alexandr Hylák. Za ním jsme se s našim áčkem vypravili na nedaleké dopravní hřiště na Dukle. Tam jsme si zopakovali všechna potřebná pravidla, která se týkají cyklistů a prakticky jsme si je vyzkoušeli v bezpečném prostředí. Na zapůjčených kolech jsme jezdili podle dopravních značek a semaforů. Největší svízel? Jízda po kruhovém objezdu. Pokud bychom se vydali v protisměru v reálném provozu... raději ani nedomýšlet. A co si dál odnášíme z návštěvy dopravního hřiště? Že oznámit změnu směru jízdy včas, je doopravdy důležité. Ostatní účastníci silničního provozu nejsou jasnovidci.

Michaela Doubravová, Pavlína Jezdinská a cyklisté z áčka :)

Den úsměvu

Smát se ve čtvrtek? Proč ne! Obzvlášť když je 5. říjen vyhlášený jako SVĚTOVÝ DEN ÚSMĚVU. Využili jsme toho a oslavili jej projektovým dnem.

Přemýšleli jste někdy, jak se při úsměvu nebo smíchu cítíte? Jak působí váš smích na jiné lidi? Věděli jste, že je smích prospěšný doslova pro celé tělo? Smích jsme zapojili i do hodiny češtiny a hledali slova souznačná, protikladná... i slovní druhy přišly na řadu. Smajlíka jsme vysvobodili v hodině matematiky. Největší úspěch měla ale hra "Zkus mě rozesmát!" Náhodně vylosované dvojice měly za úkol vyvolat u sebe vzájemně úsměv a to bez dotyků a slov. Byly to tvrdé a nelítostné souboje! Nakonec bez smíchu nevydržel nikdo! Kolik lidí dokážete rozesmát vy?

Zakladatelem tohoto svátku je americký zaměstnanec reklamní agentury Harvey Ball, který je vynálezcem smajlíků. Asi ani on netušil, kolik druhů a podob usměvavých obličejů se od jeho dob po světě rozšíří. Do dnešní doby nám nepředal jen emotikon, ale i pěkné poselství:

Usměvavý projektový den nás bavil a to je další plus.

Usmívejme se! Je to zdraví prospěšné.

Michaela Doubravová, Pavlína Jezdinská a chechtalové z áčka :)

ŘÍJNOVÉ AKCE A DALŠÍ TERMÍNY NAŠEHO ÁČKA

A jedeme dál! Druhý měsíc školního roku 2023/24 je tu! U nás ve třídě se stále něco děje a nebude to jinak ani v říjnu. Zde jsou termíny, které vás zcela jistě zajímají!

My v áčku už víme, co a kdy si budeme číst (možná tedy víc kdy než co... ). Čeká na nás ČTENÁŘSKÁ ČAJOVNA, ve které si budeme o knížkách vyprávět, budeme je prezentovat, číst a vyhledávat v nich ... a bude to prostě pohoda. Třeba i s šálkem teplého nápoje. Tady jsou termíny na celý rok:

Nečekaně nás nečekají jen a pouze "čajové dýchánky s knihou", ale i celá řada dalších akcí. Co nás tedy čeká v měsíci ŘÍJNU?

Těšíte se? Těšte se!

Michaela Doubravová, Pavlína Jezdinská pro holky a kluky z áčka :)

Výlet do dolu

Na Jívecku (ano, tak se říká správně okolí Jívky) se od nepaměti dolovala měď. A to až do roku 1853. O téměř 65 let později byly místní měděné doly otevřeny veřejnosti - tedy i nám.

Ve středu 20. 9. 2024 jsme se po (výborném) obědě vypravili za podzemním dobrodružstvím do dolu Bohumír. Čekal na nás přibližně 400 m dlouhý prohlídkový okruh. Ocitli jsme se uprostřed šichty horníků, které jsme mohli vidět při práci, prohlédnout si původní nářadí, důlní telefon, bývalou strojovnu, panvágl a dozvědět se například to, kam chodili horníci na toaletu...

Naši návštěvu jsme stihli "jen tak taků, protože s koncem září se důl každoročně uzavírá a stává se domovem chráněných netopýrů, kteří tu mají své zimoviště. Mnozí z nás se ocitli pod povrchem zemským prvně a tak byla návštěva tohoto hornického skanzenu skutečným zážitkem.

Michaela Doubravová, Pavlína Jezdinská a skorohorníci z áčka :)

Podzimní soustředění v Jívce

Je září a k němu neodmyslitelně patří i první pětidenní výjezd všech sportovních tříd naší školy. Pro první stupeň je tradičním místem podzimního soustředění Penzion pana Kobra v Jívce u Trutnova. Už to tu známe a víme, co od zdejšího porstředí čekat. Vždy se se těšíme.

Průběh soustředění je každoročně hodně podobný, ale to nám vůbec nevadí. Po příjezdu bleskově vyložíme své věci z autobusu a nahrneme se do přidělených pokojů. Jsme už zkušení cestovaté a je znát, že si umíme vzájemně pomáhat a téměř nic nás nerozhází.

Občas hrozí, že zdejší penzion nevydrží míru našeho temperamentu, a proto trávíme většinu času venku. Kromě tradičních sportovních disciplín (skok z místa, hod na cíl, běh do vrchu...), chodíme do lesa stavět domečky z dříví, mechu, šišek... a také si zaplaveme a zařádíme v menším bazénu. Turnaje v přehazované, fotbale a třeba ve vybice bývají soubojem opravdu urputným. Každý bod či gól se počítá a soupeři nikdo nic nedaruje!

Zvláštní odstavec si zaslouží zdejší domácí poctivá kuchyně, kde vládne rodina pana majitele. Jíme, až máme "boule za ušima" a dokonce si chodíme i přidávat. Nechybí kynuté borůvkové knedlíky, špagety, rajská polévka, palačinky k snídami... Chuťové buňky každého z nás jsou naprosto blažené.

Během našeho pobytu jsme také stihli výlet do nedalekého dolu Bohumír. O tom ale na jiném místě našich stránek.

Pobyt na Jívce vždy uteče rychlostí blesku. Páteční dopoledne obvykle patří nejen balení a vyklízení pokojů, ale i posledním týmovým soutěžím - štafetě a přetahované. Pak už jen vyhlásit vítěze, vzdát poctu a uznání i poraženým, rozdělit si ceny, naobědvat se, vše přestěhovat do autobusu a hurá do Pardubic. I když se nám zde líbí, domů se těšíme. Za rok se uvidíme zas! A bude to naposledy.

Michaela Doubravová, Pavlína Jezdinská a sporťáci z áčka :)