Exkurze Osvětim

Citace z knihy:

NYISZLI, Miklós. Byl jsem Mengeleho asistentem. Druhé. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 987-80-200-1757-4.

...Souprava se pohne a po nějakých dvaceti minutách s dlouhým jekotem sirény zastavuje.

Za dráty vidím postavy v pruhovaných vězeňských šatech. Zvláštností tohoto místa jsou patrové věže, rozmístěné podél plotů na vzdálenost 30 – 40 metrů. Strážní věže! V každé se opírá loktem o kulomet připevněný ke stojanu voják SS v zelené uniformě. Toto je koncentrační tábor Auschwitz (Osvětim)...

...Už je to tady! Stráže SS kvapně oddělují muže, ženy a děti mladší čtrnácti let. Ty zůstávají s matkami.

Tímto způsobem se dlouhá fronta před vagony rozdělí na dvě poloviny. Zmocní se nás neklid. Tak brzy jsme odtrženi od svých rodin! Stráže uklidňujícím tónem odpovídají na naše otázky plné obav. „Nic se neděje,“ říkají. „Jde se do sprch a na desinfekci, tak to tady chodí, hned potom se zase každý vrátí ke svým.“

...Následuje druhá selekce. Muži, ženy, děti procházejí husím pochodem před komisí, která provádí výběr. Na pokyn selektujícího lékaře Dr. Mengeleho se znovu řadí vlevo nebo vpravo. Nalevo, jak pozoruji, jsou hlavně staří nebo vyhublí lidé, tělesně postižení a ženy se svými dětmi do čtrnácti let. Pravá skupina, to jsou ti práceschopní...

My jsme si tato místa prošli a zanechala v nás nesmazatelnou stopu.

Schoberová+Mivaltová